Stávající bezpečnostní opatření přinášejí ve většině firem řadu mimořádných opatření, která se mnohdy týkají i změny pracovního režimu zaměstnanců. Nikoli výjimečně se přitom firmy i jejich zaměstnanci ocitají v podobné situaci vůbec poprvé. Neznámý stav tak přináší celou řadu otázek, které se týkají i oblasti poskytování a čerpání stravenek.
Abychom Vám usnadnili orientaci v problematice, popsali jsme nejčastější případy poskytování stravenek v současném nouzovém stavu.
Kdy má zaměstnanec nárok na stravenky?
- Pracuje-li na home office v místě svého trvalého bydliště.
- Pracuje-li na home office mimo místo svého trvalého bydliště.
- Je-li zaměstnavatelem převeden na vykonávání jiné práce.
Kdy nemá zaměstnanec nárok na stravenky?
- Je-li doma a nepracuje kvůli překážkám na straně zaměstnavatele.
- Je-li doma a nepracuje kvůli nařízené karanténě nebo pracovní neschopnosti.
- Čerpá-li doma nárok na ošetřovné na dítě.
- Čerpá-li dovolenou.
- Čerpá-li neplacené volno.
Vedle samotného rozlišení případů, kdy stravenky poskytovat a kdy ne, může být pro zaměstnavatele v případě home office problematické určení daňové uznatelnosti stravenek.
V jakém případě je možné uplatnit stravenky do nákladů a v jakém ne?
Stravenky jako daňově uznatelný náklad
- Zásadní podmínkou je prokazatelné odpracování stanovené pracovní směny v délce minimálně 3 hodin. Pokud tedy lze takovou směnu zaměstnance na home office stanovit, jde o daňově uznatelný náklad.
- Pokud zaměstnanec pracuje na home office mimo své trvalé bydliště, je navíc potřeba právně ošetřit rozšíření vymezení místa výkonu práce.
Stravenky jako daňově neuznatelný náklad
- Pracuje-li zaměstnanec v takovém režimu, že jeho pracovní směnu nelze stanovit nebo určit, půjde o daňově neuznatelný náklad.
Pro zachování daňové uznatelnosti stravenek proto doporučujeme zaměstnavatelům vydat písemný předpis, který zaměstnancům určí režim home office a stanoví jeho pracovní dobu.
